V pátek 21. března jsme oslavili tři svátky, které zdánlivě spolu nijak nesouvisí. Zdání však klame.
20. března je Mezinárodní den štěstí, 21. března je Mezinárodní den lesů a zároveň Světový den poezie.
Nejdříve jsme si povídali, co vše si představujeme pod pojmem „štěstí“, co potřebujeme, abychom byli šťastní, co nám dělá radost, o tom, že je pěkné dělat něco pro štěstí ostatních lidí, ale zároveň umět udělat radost i sami sobě. Někteří z nás vyslovili nádherné myšlenky o kamarádství, rodině, vzájemných vztazích, lásce, pomoci… A paní učitelka říkala, že je šťastná při výletech do přírody, do hor, do lesů… A ejhle, jsme u dalšího svátku, svátku lesů. A teď přišel na řadu náš domácí úkol - naučit se básničku o lese. A s ním chvilka poezie, tedy svátek třetí, den poezie. Básničky jsme předvedli úžasně. Teď už jsme se věnovali především lesu. Něco jsme si povídali s paní učitelkou, něco objevovali pomocí interaktivní tabule, něco pak plnili i sami na základě získaných informací.
Dvě vyučovací hodiny utekly velice rychle a po svačině jsme na další dvě hodiny šli do lesa. Zde pozorovali lesní přírodu, stromy i drobné živočichy. A také si zasoutěžili a zasportovali při různých disciplínách, které pro nás vymyslela i paní asistentka. Pak už honem zpátky na oběd do školy…
Prvňáci, paní učitelka Janoušková a paní asistentka Lukešová
