Školní poradenské pracoviště ŠPP (dle §116 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů)
- ředitelka školy Mgr. Petra Vaňková
- výchovná poradkyně PhDr. Miluše Janoušková
- školní metodik prevence Mgr. Eliška Fleischmannová
- kariérová poradkyně Mgr. Petra Vaňková
- třídní učitelé, učitelé, učitelky mateřské školy, vychovatelé školní družiny
- psycholog a speciální pedagog, logoped, metodik primární prevence z PPP, SPC
- spolupráce mezi školou a PPP, SPC
Úřední hodiny výchovné poradkyně
každé pondělí 11.30 - 12. 30; v ostatní dny dle domluvy předem
Telefon výchovné poradkyně
725 047 311
Reedukace
úterý a čtvrtek 12.20 - 14.00
Postupy Základní školy a mateřské školy Šumavské Hoštice v oblasti prevence rizikového chování
Škola postupuje v oblasti prevence rizikového chování v souladu s metodickým doporučením MŠMT č. j. 21291/2010-28 včetně jeho příloh.
1. Šikana a kyberšikana
Škola nepřipouští žádné formy šikany.
Při podezření:
- je neprodleně zajištěna ochrana oběti,
- probíhá šetření situace,
- jsou vedeny individuální rozhovory,
- jsou informováni zákonní zástupci,
- v případě potřeby jsou kontaktovány externí instituce.
2. Návykové látky
Ve škole je zakázáno užívání návykových látek.
Při zjištění:
- je zajištěna bezpečnost žáka,
- je informován zákonný zástupce,
- v případě ohrožení zdraví je přivolána ZZS,
- situace je zaznamenána.
3. Záškoláctví
Škola sleduje docházku žáků.
Při neomluvené absenci:
- kontaktuje zákonné zástupce,
- vyhodnocuje situaci,
- v případě potřeby spolupracuje s OSPOD.
4. Agresivní chování
Při agresi:
- pedagog okamžitě zasahuje,
- zajišťuje bezpečnost všech osob,
- informuje vedení školy,
- situace je dokumentována.
5. Krádeže a vandalismus
Při zjištění:
- je situace prošetřena,
- jsou informováni rodiče,
- je řešena náhrada škody,
- v závažných případech Policie ČR.
6. Rizikové sexuální chování
Při podezření:
- je zajištěna ochrana žáka,
- je informováno vedení školy,
- je kontaktován OSPOD, případně Policie ČR.
7. Sebepoškozování
Při zjištění:
- je poskytnuta okamžitá pomoc,
- je informován zákonný zástupce,
- je zajištěna odborná pomoc.
8. Domácí násilí a CAN
Při podezření:
- škola plní oznamovací povinnost,
- kontaktuje OSPOD,
- chrání žáka před dalším ohrožením.
9. Extremismus, rasismus
Škola podporuje toleranci.
Při výskytu:
- řeší situaci pedagogicky,
- přijímá výchovná opatření.
10. Netolismus
Škola podporuje zdravé užívání technologií.
Spolupracuje s rodiči při řešení problémů.
11. Školní neúspěšnost
Škola poskytuje podporu žákům:
- individuální přístup,
- doučování,
- spolupráci s poradenskými zařízeními.
12. Krizové situace
Škola postupuje dle krizového plánu.
Zajišťuje:
- bezpečnost,
- informování,
- psychosociální podporu.
13. Nevhodné chování vůči pedagogům
Škola chrání zaměstnance.
Při výskytu:
- řeší situaci bezodkladně,
- přijímá výchovná opatření,
- informuje rodiče.
Strategie předcházení šikaně
Školní program proti šikanování
|
Jméno |
|
Telefon |
|
|
Ředitelka školy |
Mgr. Petra Vaňková |
|
722 932 152 |
|
Metodik primární prevence |
Mgr. Eliška Fleischmannová |
|
606 520 578 |
|
Výchovný poradce |
PhDr. Miluše Janoušková |
|
606 673 642 |
Účinnost od 1.9.2025
Vychází z a je tvořen V souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 28 odst. 6, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, škola zajišťuje poradenské služby a realizuje preventivní opatření zaměřená na předcházení rizikovému chování, zejména šikaně a kyberšikaně.
Program prevence šikany vychází z aktuálních metodických doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních a je součástí Minimálního preventivního programu školy. Cílem je vytváření bezpečného školního prostředí, ochrana žáků před všemi formami násilí a podpora pozitivních vztahů mezi žáky.
Poskytování poradenských služeb probíhá v souladu s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Školy a školská poradenská zařízení poskytují bezplatně poradenskou pomoc směřující zejména k:a) zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáků a identifikaci mimořádného nadání,
b) doporučení a vyhodnocování podpůrných opatření poskytovaných žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům nadaným,
c) doporučení zařazení žáka do vhodné formy vzdělávání, včetně zařazení do tříd nebo škol zřízených podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo převedení do vzdělávacího programu odpovídajícího jeho vzdělávacím potřebám,
d) podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve školách a školských zařízeních, včetně prevence školní neúspěšnosti a zmírňování dopadů znevýhodnění.
Školské poradenské zařízení
|
|
Telefon |
|
|
Ředitelka školy Mgr. Petra Vaňková |
|
722 932 152 |
|
Výchovná poradkyně PhDr. Miluše Janoušková |
|
606 673 642 |
|
Metodik primární prevence Mgr. Eliška Fleischmannová |
|
606 520 578 |
|
Třídní učitelé 1. stupně |
|
722 901 408 |
|
Učitelé 1. stupně |
|
722 901 408 |
|
Třídní učitelé 2. stupně |
|
722 931 186 |
|
Učitelé 2. stupně |
|
722 931 186 |
Standardní činnosti školy dle přílohy k vyhlášce č. 72/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů
I. Standardní činnosti výchovného poradce
I.I. Poradenské činnosti
1. Kariérové poradenství a podpora žáků při rozhodování o jejich vzdělávací a profesní dráze, zejména:
a) koordinace kariérového vzdělávání a poradenských činností ve škole,
b) realizace skupinových a individuálních šetření k volbě povolání v rámci kompetencí školy,
c) individuální poradenství žákům ve spolupráci s třídními učiteli,
d) poradenství zákonným zástupcům žáků s ohledem na jejich předpoklady a zájmy,
e) spolupráce se školskými poradenskými zařízeními (ŠPZ) a dalšími odbornými pracovišti,
f) zajišťování informací o možnostech dalšího vzdělávání a spolupráce s institucemi (např. Úřad práce ČR),
g) podpora kariérového poradenství u žáků s odlišným mateřským jazykem a se speciálními vzdělávacími potřebami.
2. Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) nebo nadáním a zajištění odpovídající podpory, včetně spolupráce na tvorbě, realizaci a vyhodnocování plánu pedagogické podpory (PLPP).
3. Zprostředkování diagnostiky ve školských poradenských zařízeních a spolupráce při nastavování podpůrných opatření.
4. Koordinace spolupráce školy a ŠPZ při poskytování podpůrných opatření.
5. Koordinace vzdělávání žáků se SVP a nadaných žáků, včetně tvorby vhodných podmínek pro jejich vzdělávání.
6. Poskytování kariérového poradenství žákům se SVP, včetně žáků vzdělávaných podle § 16 odst. 9 školského zákona.
I.II. Metodické a informační činnosti
1. Metodická podpora pedagogických pracovníků zejména v oblastech:
a) v otázkách kariérového rozhodování žáků,
b) s přípravou a vyhodnocováním plánu pedagogické podpory,
c) s naplňováním podpůrných opatření ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
d) s tvorbou a vyhodnocováním individuálních vzdělávacích plánů,
e) v práci s nadanými a mimořádně nadanými žáky.
2. Zprostředkování nových metod pedagogické diagnostiky a intervence pedagogickým pracovníkům školy.
3. Metodická pomoc pedagogickým pracovníkům školy v otázkách kariérového rozhodování žáků, integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s nadanými žáky apod.
4. Předávání odborných informací z oblasti kariérového poradenství a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pedagogickým pracovníkům školy.
5. Poskytování informací o činnosti školy, školských a dalších poradenských zařízení v regionu, o jejich zaměření, kompetencích a o možnostech využívání jejich služeb žákům a jejich zákonným zástupcům.
6. Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči dalších poradenských zařízení a jejich zajištění v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
7. Vedení dokumentace o žácích v poradenské péči a dalších poradenských zařízení v souladu s právními předpisy, zejména s ohledem na ochranu osobních údajů (GDPR).
II. Standardní činnosti školního metodika prevence
II.I. Metodické a koordinační činnosti
- Koordinace tvorby, kontrola, evaluace a participace při realizaci minimálního preventivního programu školy.
- Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, rasismu a xenofobie, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších projevů rizikového chování.
- Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování. Vyhledávání a nastavení vhodné podpory směřující k odstranění rizikového chování.
- Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování.
- Individuální a skupinová práce se žáky a studenty s obtížemi v adaptaci, se sociálně-vztahovými problémy, s rizikovým chováním a problémy, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání.
- Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců; prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasizmu, xenofobie a dalších jevů, které souvisejí s přijímáním odlišnosti.
- Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně a s poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými, a dalšími odbornými pracovišti, zařízeními a institucemi, které působí v oblasti prevence rizikového chování.
- Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování.
- Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
- Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.
II.II. Informační činnosti
1. Zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům školy.
2. Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností.
3. Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování, zejména orgánů státní správy a samosprávy, středisek výchovné péče, poskytovatelů sociálních služeb, zdravotnických zařízení, Policie České republiky, orgánů sociálně-právní ochrany dětí, nestátních organizací působící v oblasti prevence, center krizové intervence a dalších zařízení, institucí a jednotlivých odborníků.
4. Předávání informací a zpráv o realizovaných preventivních programech zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům školy a školskému poradenskému zařízení.
5. Vedení dokumentace, evidence a administrativa související se standardními činnostmi v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a předávání informací o realizovaných preventivních programech školy pro potřeby zpracování analýz, statistik a krajských plánů prevence.
II.III. Poradenské činnosti
1. Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování; poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště ve spolupráci s třídními učiteli.
2. Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikového chování ve škole.
3. Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními.
STRATEGIE PŘEDCHÁZENÍ ŠIKANĚ
je nejúčinnějším způsobem, jak ochránit žáky před šikanou. Předpokladem jeho fungování je dobrá všeobecná prevence rizikového chování ve škole. Tvorba školního programu proti šikanování je dlouhodobý a trvalý proces. Školní program proti šikanování je provázán s preventivním programem školy a součástí strategie primární prevence rizikového chování žáků ve škole.
Cílem programu je vytvořit ve škole bezpečné, respektující a spolupracující prostředí a co nejdřív odhalit a účinně řešit šikanování. Základem prevence šikanování a násilí je podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi žáky a mezi žáky a učiteli.
ODPOVĚDNOST ŠKOLY: V souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, má škola odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a je povinna vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a předcházení rizikovému chování.
Pedagogičtí pracovníci jsou povinni aktivně předcházet projevům šikany a jiného rizikového chování, včas je rozpoznat, neprodleně řešit a poskytnout obětem účinnou podporu a ochranu.
Šikana může v závažných případech naplňovat skutkovou podstatu trestných činů podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zejména např. vydírání (§ 175), omezování osobní svobody (§ 171), útisk (§ 177), ublížení na zdraví (§ 146), loupež (§ 173), nebezpečné vyhrožování (§ 353), násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci (§ 352), poškození cizí věci (§ 228), znásilnění (§ 185) nebo kuplířství (§ 189).
Pedagogický pracovník, který se hodnověrným způsobem dozví o spáchání trestného činu a nepřijme odpovídající opatření, se může vystavit riziku trestního postihu podle § 367 (neoznámení trestného činu) a § 368 (nepřekažení trestného činu) trestního zákoníku
ODPOVĚDNOST ZA PLNĚNÍ PROGRAMU:
- na tvorbě i realizaci programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci
- koordinace programu je v kompetenci školního metodika prevence
- za realizaci a hodnocení je odpovědný ředitel školy
ŠKOLNÍ METODIK PREVENCE spoluvytváří Program proti šikanování a podílí se na jeho realizaci. Komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vzniklého problému dává podněty k možné nápravě. V případě odhalení šikanování navrhuje opatření, svolává výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálních služeb, linku bezpečí apod.). Spolupracuje se specializovanými institucemi a organizacemi, zejména s okresním metodikem prevence v PPP. Předává informace týkající se diagnostiky a řešení šikany. Zajistí doplňování školní knihovny a literaturu z oblasti problematiky násilného chování a šikanování.
PEDAGOGOVÉ Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy. Třídní učitelé se podílí na odhalování šikany a vyšetřování počáteční šikany. Třídní učitel je v kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších možností komunikace. Pedagogičtí pracovníci vedou důsledně a systematicky žáky a studenty k osvojování norem mezilidských vztahů založených na demokratických principech.
ŘEDITEL ŠKOLY Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů, pracovníků orgánů péče o dítě, psychologů apod. Je odpovědný za systémové aktivity školy v oblasti prevence šikanování a násilí. Vychází přitom z komplexního pojetí preventivní strategie, která je ve smyslu Metodického pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 20 006/2007-51 součástí preventivního programu školy. Zajistí vzdělávání pracovníků (pedagogických i nepedagogických) v akreditovaných kurzech k problematice šikanování. Zajistí v souladu s pracovním řádem dohled pedagogických 4 pracovníků nad žáky zejména ve škole před vyučováním, O přestávkách mezi vyučovacími hodinami, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Především v prostorách, kde k šikanování již došlo nebo kde by k němu mohlo docházet. Zajistí, aby žáci a pedagogičtí pracovníci byli seznámeni s negativními důsledky šikanování, a to jak pro jeho oběti a pachatele, tak i pro celý třídní (školní) kolektiv. Za zvlášť nebezpečnou je třeba považovat tendenci podceňovat počáteční projevy šikanování
„Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohrožuje základní výchovné a vzdělávací cíle školy. Šikana v zárodečné fázi se vyskytuje v téměř každé škole, a proto je nutné věnovat tomuto jevu zvláštní pozornost. Při šikaně jde vždy o projev patologických mezilidských vztahů.“
Michal Kolář, Bolest šikanování
- DOKUMENTY K PREVENCI ŠIKANOVÁNÍ
Program prevence rizikového chování a řešení šikany vychází z následujících platných právních a metodických dokumentů:
- zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů,
- metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (aktuální znění),
- metodické doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů, včetně jeho aktualizovaných příloh,
- Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže (aktuální období),
- příslušné krajské strategie prevence rizikového chování (aktuální období),
- doporučení a kritéria České školní inspekce vztahující se k oblasti bezpečného školního klimatu a prevence rizikového chování,
- interní dokumenty školy, zejména Minimální preventivní program školy.
Dokument vychází z výše uvedených materiálů a je konkretizován na podmínky školy.
ČÁST PRVNÍ – Legislativní a metodická východiska
Tento dokument vychází z platných právních a metodických předpisů a doporučení v oblasti prevence rizikového chování, zejména z:
- zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů,
- metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (aktuální znění),
- metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů, včetně jeho aktualizovaných příloh,
- Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže (aktuální období),
- krajské strategie prevence rizikového chování (aktuální období),
- metodických materiálů a doporučení České školní inspekce vztahujících se k oblasti prevence a bezpečného školního klimatu,
- spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a dalšími odbornými pracovišti (např. pedagogicko-psychologická poradna, střediska výchovné péče apod.).
Dokument je průběžně aktualizován v návaznosti na změny legislativy a aktuální doporučení MŠMT.
- PODSTATA PROGRAMU PROTI ŠIKANOVÁNÍ - STRATEGIE PROTI ŠIKANOVÁNÍ
Existence programu proti šikanování vymezuje postoj školy vůči problému výskytu šikany na školách. Jak již bylo zmíněno v úvodním citátu, je šikana patologickým jevem, projevem rizikového chování a tudíž nelze akceptovat její případné projevy v dětských kolektivech. Program proti šikanování má přispívat k vytváření bezpečného prostoru, respektujícího a vstřícného prostředí ve škole. Zaměřuje se především na prevenci šikany a nabízí postupy pro případ řešení šikanování. Je určen pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům školy a stejně tak žákům a jejich rodičům.
Základem prevence šikanování a násilí je podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi žáky a mezi žáky a učiteli, a to zejména:
- podpora solidarity a tolerance
- podpora vědomí sounáležitosti
- vytváření podmínek pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy
- rozvoj spolupráce mezi dětmi a jejich vzájemného respektu
- rozvíjení jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince.
- VYMEZENÍ KLÍČOVÝCH POJMŮ
Šikana je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka či skupinu žáků, a to zejména opakovaně, případně systematicky. Typickým znakem šikany je nepoměr sil mezi agresorem a obětí, kdy se oběť není schopna účinně bránit.
Šikana může mít podobu fyzickou (např. bití, poškozování věcí), verbální (např. nadávky, ponižování, vyhrožování), neverbální (např. urážlivá gesta, zastrašování) i sociální (např. vylučování z kolektivu, ignorování, pomluvy). Může zahrnovat také projevy sexuálního obtěžování.
Specifickou formou je kyberšikana, která probíhá prostřednictvím digitálních technologií (např. sociální sítě, komunikační aplikace, e-mail). Může zahrnovat např. šíření ponižujícího obsahu, zakládání falešných profilů, zasílání urážlivých nebo výhružných zpráv či zveřejňování citlivých materiálů bez souhlasu dotčené osoby. Kyberšikana má vzhledem ke svému dosahu a anonymitě často závažnější dopady na oběť.
Šikana může probíhat přímo (otevřené útoky) nebo nepřímo (např. manipulace vztahů, sociální izolace, šíření pomluv prostřednictvím třetích osob).
Škola se zabývá všemi formami šikany, včetně kyberšikany, pokud má dopad na vzdělávání, vztahy ve škole nebo bezpečí žáků. Při řešení vždy vychází z doporučených postupů MŠMT a zajišťuje ochranu oběti, práci s třídním kolektivem a spolupráci se zákonnými zástupci a odbornými pracovišti.
Vymezení hranice mezi šikanou a jiným chováním
Šikana se odlišuje od běžného škádlení nebo jednorázové agrese zejména tím, že je záměrná, opakovaná (nebo má tendenci se opakovat) a je provázena nerovnováhou sil.
Za šikanu se nepovažuje škádlení nebo konflikt mezi žáky, pokud mají účastníci rovnocenné postavení a jsou schopni situaci řešit nebo ji ukončit. Pokud se však žák nedokáže bránit, cítí se ohrožený nebo bezmocný a negativní chování přetrvává, jedná se o šikanu.
Obdobně může docházet i k šikaně pedagoga ze strany žáků. V takovém případě se nejedná o běžné projevy nekázně, ale o cílené a opakované jednání, které vede ke ztrátě autority pedagoga a k narušení bezpečného prostředí ve třídě.
- JAK ROZPOZNAT ŠIKANU?
Většina obětí šikany a jejích svědků se snaží situaci udržet co nejdéle v tajnosti, bojí se někomu svěřit. Důsledkem může být podcenění závažnosti a rozsahu výskytu šikany nebo obtížné nalezení útočníků. Proto je v prevenci velmi důležité zaměřit se specificky na identifikaci rizikových znaků a signálů pro výskyt šikany. Důvodem nebo obsahem šikany může být jakákoli odlišnost žáka nebo pedagoga, např. fyzická zdatnost, vzhled, hmotnost, barva pleti, tělesná neobratnost, inteligence - snížení rozumových schopností, nebo naopak nadání, jazyková/komunikační bariéra, socioekonomická odlišnost, psychická odlišnost, speciální vzdělávací potřeby žáka apod. Šikana může mít také specifický obraz, odehrává-li se ve vztahu k žákům nebo pedagogům z důvodu etnicity (v ČR bývá v této souvislosti nejčastější anticiganismus), rasové nebo národnostní příslušnosti, náboženského vyznání nebo víry (často také v kombinaci s pohlavím např. muslimské dívky, židovští chlapci apod.), sexuální orientace (nejčastěji proti homosexuálům) apod.
- Nepřímé a přímé znaky šikanování
Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:
- Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády.
- Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.
- O přestávkách vyhledává blízkost učitelů.
- Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený.
- Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.
- Stává se uzavřeným.
- Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje.
- Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.
- Zašpiněný nebo poškozený oděv.
- Stále postrádá nějaké své věci.
- Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.
- Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.
- Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.
- Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.
- Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!
Přímé znaky šikanování mohou být např.:
- Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelný.
- Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem.
- Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil.
- Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje.
- Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich.
- Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. - Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.
- Stadia šikanování podle Michala Koláře
Motto: Školní šikanování je nemoc skupinové demokracie a má svůj zákonitý vnitřní vývoj.
„První stadium se v podstatě odehrává v jakékoliv skupině. Všude je někdo neoblíbený nebo nevlivný, na jehož úkor je prima si dělat „legrácky“ .Pak to ale jde dál, skupina si najde jakéhosi otloukánka. Třetí stadium už je klíčové. Vydělí se jádro útočníků a systematicky začne šikanovat nejvhodnější oběti. Do této chvíle lze věci jasně řešit. Následně ale dojde k bodu zlomu, kdy se šikanování stane nepsaným zákonem i pro opravdu slušné děti a celá skupina se stává krutou. V pátém stadiu – totalitě – se stane šikanování skupinovým programem.“
Michal Kolář, Bolest šikanování
První stadium: Zrod ostrakismu
Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet 7 „drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.
Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace
V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese.
Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra
Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“.
Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy
agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení.
Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana
Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná.
- DOPORUČENÍ PRO RODIČE
5.1. Čeho by si rodiče měli všímat
- Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.
- Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by se telefonovalo apod.
- Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.
- Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. - Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem.
- Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu).
- Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!"
- Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.
- Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.
- Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.
- Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.
- Dítě je neobvykle, nečekaně agresívní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům.
- Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.)
- Dítě se vyhýbá docházce do školy.
- Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.
5.2. Co dělat v případě podezření na šikanu
- Pokud se Vám dítě svěří se svým trápením, důvěřujte mu, podpořte ho a slibte pomoci.
- Pokuste se zjistit co nejvíce informací.
- Informujte školu o podezření na šikanování. Obrátit se můžete na třídního učitele, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo vedení školy. Navštivte nás.
- Při řešení problému spolupracujte se školou. Budeme respektovat Váš požadavek na zachování důvěrnosti informací.
- DALŠÍ MOŽNOSTI V PŘÍPADĚ VÝSKYTU ŠIKANY
Škola zajišťuje informovanost žáků, zákonných zástupců i pedagogických pracovníků o dostupných službách krizové pomoci. V případě potřeby je možné využít tyto kontakty:
- Linka bezpečí – telefonní číslo 116 111 (bezplatná krizová linka pro děti a žáky, dostupná nepřetržitě),
- Linka pro rodinu a školu – telefonní čísla 116 000 a 606 021 021 (pro rodiče, pedagogy a další osoby řešící výchovné či vztahové problémy),
- Národní ústav duševního zdraví – krizová linka 800 350 000,
- Policie České republiky – telefonní číslo 158,
- Zdravotnická záchranná služba – telefonní číslo 155.
Škola dále spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními (zejména pedagogicko-psychologickou poradnou a střediskem výchovné péče) a dalšími odbornými institucemi v regionu.
Kontakty jsou průběžně aktualizovány a jsou dostupné žákům, zákonným zástupcům i pedagogickým pracovníkům školy.
- KRIZOVÝ PLÁN
Kdy je nutné začít vyšetřovat šikanu?
- rodiče oznámí podezření na šikanování nebo žádají o vyšetření týrání jejich dítěte
- dojde k „provalení“ šikanování (učitel je svědkem fyzického útoku, oběť má viditelná zranění)
- oběť nebo její kamarád případ nahlásí učiteli
- šikana vyjde najevo při vyhodnocení depistážních dotazníků
- při nepřímo varujících signálech, kdy žák vysílá skryté signály o pomoc (žák vchází do třídy po učiteli, postává osamoceně, nemá kamaráda, je smutný, ustrašený, má nadměrnou absenci, náhle se mu zhorší prospěch,...) nebo při známkách subtilního násilí a manipulace (žák je přehlížen, odmítán, dostává příkazy a snaží se jim vyhovět, ostatní mu ničí věci a je terčem různých žertíků, třída se mu směje, nadává mu, ostatní do něj strkají, „dobrovolně“ jim dává svačinu).
Při hodnocení projevů vždy posuzujeme, zda jsou přítomny znaky šikanování: samoúčelnost agrese a nepoměr sil.
Kdo řeší šikanu a s kým spolupracuje?
Školní metodik prevence s výchovným poradcem, třídním učitelem, se školským poradenským zařízením, pediatrem.
Postup pedagoga: Pokud je pedagog informován o šikaně nebo pojme podezření na šikanování, zahájí okamžitě vyšetřování ve spolupráci se školním metodikem prevence a výchovným poradcem, informuje ředitele
Postup ředitele školy:
- Přijme informaci o šikanování (od pedagoga, rodiče, žáka). - Rozhodne se, zda škola zvládne řešení šikany vlastními silami nebo zda potřebuje pomoc zvenčí (PPP, SVP, Policie ČR).
- V případě prokazatelných jevů šikany jmenuje pracovníky, kteří se budou podílet na jejím vyšetřování dle jeho pokynů.
- Zajistí informování rodičů o vyšetřování šikany, které řídí.
- V případě potřeby je nutné zajistit zprostředkování odborné péče.
- V případě nutnosti doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu.
- V mimořádných případech podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.
- Při podezření, že šikanování naplnilo podstatu trestného činu (provinění), oznámí tuto skutečnost Policii ČR.
- Projedná v pedagogické radě potrestání agresorů. Postup ŠMP a VP Při šetření šikany postupují dle kroků uvedených v kapitole 7.1.
Rámcový třídní program pro řešení zárodečného stádia šikanování
- Časovým prostorem třídního učitele pro uskutečňování programu jsou třídnické hodiny.
- Účastníci by měli sedět v kruhu, aby na sebe vzájemně viděli a mohli spolu komunikovat bez překážek. - Obsah setkání by měl zahrnovat: zahájení, hry, téma dne a kolečko připomínek a dotazů.
- Prvním úkolem setkání je postupné přijetí pravidel podporujících spolupráci a kamarádství (včasný příchod, aktivní účast, otevřenost a upřímnost, pravdomluvnost, ukázněnost, závaznost rozhodnutí).
- Dalším krokem je vytvoření specifických pravidel zaměřených na zabránění přímé i nepřímé šikaně s cílem. Je nutné zaujmout jasné stanovisko – šikanování nebude trpěno.
7.1. Metody vyšetřování šikanování:
Odhalení šikany bývá obtížné. Významnou roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů a dalších účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí „solidarity“ agresorů i postižených.
7.1.1. Vyšetřování počáteční šikany (se standardní formou)
- Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi.
- Nalezení vhodných svědků.
- Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů).
- Zajištění ochrany obětem.
- Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi.
- Realizace metody usmíření nebo metody vnějšího nátlaku (výchovný pohovor, výchovná komise s agresorem a jeho rodiči).
- Třídnická hodina (vyhlášení a zdůvodnění závěrů šetření – metoda usmíření nebo oznámení potrestání agresorů).
- Rozhovor s rodiči.
- V případě nutnosti – třídní schůzka.
- Práce s celou třídou. Na co se zaměřit Je nutno zdokumentovat odpovědi na následující otázky:
- Kdo je obětí, popřípadě kolik je obětí?
- Kdo je agresor, popřípadě kolik je agresorů, kdo z nich je iniciátor, kdo aktivní účastník a kdo je obětí i agresorem?
- Co, kdy, kde a jak dělali agresoři konkrétním obětem?
- K jak závažným agresivním a manipulativním projevům došlo?
- Jak dlouho šikanování trvá?
- V případě, že je informátorem rodič, nesmíme jeho výpověď zpochybňovat, ale věc - neodkladně řešit. Domluvit se s rodiči na spolupráci, na způsobu ochrany dítěte a naznačit příští kroky.
- V případě, že je informátorem sama oběť, je důležité, aby o tom nevěděli ostatní žáci a abychom ji ochránili před agresory.
Nalezení vhodných svědků
- Vybereme žáky, kteří s obětí kamarádí nebo ji alespoň neodmítají, žáky, kteří jsou nezávislí na agresorech.
Individuální, případně konfrontační rozhovor se svědky
- Důležité je, abychom rozhovory organizovali tak, aby o nich druzí nevěděli.
- Nikdy nekonfrontujeme oběť s agresorem.
Ochrana oběti
- Po celou dobu vyšetřování je nutné ochránit oběť. Zvýšit dozor, zorganizovat bezpečné příchody a odchody dítěte, v nutném případě nechat dítě doma.
Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi
- Následuje až po shromáždění důkazů! Slouží k zastavení agrese.
- Upozorníme je, že při jakémkoli náznaku šikanování bude jejich potrestání přísnější, případně bude nahlášeno policii. Naopak, pokud budou mít snahu napravit situaci, může to zmírnit kázeňská opatření.
Výchovná komise (návrh možného postupu)
Posloupnost vedení jednání:
- seznámení rodičů s problémem
- postupné vyjádření pedagogů
- vyjádření žáka
- vyjádření rodičů
- rozhovor komise za zavřenými dveřmi
- seznámení rodičů a žáka se závěry jednání
Rozhovor s rodiči oběti
Úkolem je informovat rodiče o zjištěních a závěrech školy a domluvit se na dalších opatřeních
Práce s celou třídou
O způsobu potrestání agresorů informujeme celou třídu. Je třeba s touto třídou nadále pracovat, rozvíjet kamarádské a bezpečné vztahy.
Můžeme se také obrátit na odborníky – Středisko výchovné péče, PPP...
7.1.2. Vyšetřování pokročilé šikany s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti
- Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí.
- Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování.
- Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi.
- Pokračující pomoc a podpora oběti.
- Nahlášení policii.
- Vlastní vyšetřování – rozhovor s obětí a informátory, nalezení nejslabších článků nespolupracujících svědků, individuální nebo konfrontační rozhovory se svědky, rozhovory s agresory, případně jejich konfrontace.
- Léčba – metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny. V rámci první pomoci je nutné při pokročilých, brutálních a kriminálních šikanách spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, a to zejména s pedagogicko psychologickou poradnou, střediskem výchovné péče, orgánem sociálně právní ochrany dítěte, Policií ČR. V případě negativních dopadů šikanování na oběť je nutné zprostředkovat jí péči pedagogickopsychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů.
7.1.3. Nápravná opatření
Výchovná opatření
- Napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele.
- Snížení známky z chování.
- Převedení do jiné třídy.
V mimořádných případech se užijí další opatření:
- Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu.
- Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.
- KYBEŠIKANA
Pojem kyberšikana (někdy se používají i cizí výrazy kyber-mobbing, e-mobbing apod.) představuje úmyslné urážky, vyhrožování, zesměšňování nebo obtěžování druhých prostřednictvím moderních komunikačních prostředků většinou v delším časovém období. Kyberšikana se odehrává na Internetu (např. prostřednictvím e-mailů, chatovacích aplikací jako je ICQ, v sociálních sítích, na videích umístěných na internetových portálech) nebo prostřednictvím mobilního telefonu (např. SMS zprávami nebo nepříjemnými telefonáty). Pachatel často jedná anonymně, takže oběť netuší, od koho útoky pochází.
Typické rysy
1. Je časově neomezená – útočník může oběť obtěžovat 24 hodin denně.
2. Publikum široké – kdokoliv.
3. Obsah se šíří velmi rychle – prostřednictvím informačních technologií.
4. Anonymita pachatelů – je zpravidla obtížné, pokud je pachatel zdatný v práci s PC, mobilem apod., vypátrat jeho identitu.
5. Změna pojetí osobnosti agresora x oběti – anonymita informačních technologií umožňuje útočit i zjevně fyzicky slabším jedincům na zdatné oběti.
6. Možná neúmyslnost – zveřejnění fotografií nemusí být vždy míněno jako útok na kohokoliv, nicméně může ve výsledku způsobit nepříjemnosti oběti. Učitelé, pedagogičtí pracovníci, vychovatelé atd. by měli vědět, že v současné době žádné prostředí, kde se zdržuje více dětí delší dobu pohromadě, není vůči šikaně imunní. V těchto kolektivech je třeba zvýšeně věnovat pozornost různým příznakům skrytého násilí, jak fyzického, tak psychického, které by šikanu mohly signalizovat, důsledně se věnovat prevenci, vytvořit kolektiv se zásadou, že silný chrání slabšího, kolektiv, kde vládne duch práva a spravedlnosti, důvěra k autoritě a vzájemná solidarita.
Principy (proč to pachatelé dělají):
1. Uvolnění
2. Uznání
3. Posílení pocitu sounáležitosti
4. Demonstrace síly
5. Strach
Příčiny a spouštěče: Je to „normální“
1. Nuda
2. Kulturní konflikty
3. Spory ve třídě
4. Rozpad přátelství
5. Proměna třídního kolektivu
6. Zveřejnění osobních informací
Jak na ni – co nepodcenit
1. Žáci často netuší, čeho se dopouštějí.
2. Důležité včas vysvětlit důsledky jednání.
3. Učitelé musejí respektovat a akceptovat fakt, že počítače k dnešní době patří (stejně jako mobily).
Indikátory šikany
1. Schránky důvěry.
2. Zhoršení atmosféry ve třídě / škole.
3. Rozpady přátelství.
4. Chování během školních akcí.
Zdravotní potíže, změny chování, ztrácení osobních věcí, zlehčování situace
Co může dělat škola
Pracovat na povědomí.
Školní řád musí respektovat i tento fenomén:
- Definovat kompetence v rámci školy.
- Definovat kompetence mimo školu.
- Začlenění tématu do výuky.
- Vzdělávání pedagogů.
- Podpora pozitivního využívání technologií.
Co může dělat pedagog
- Posílit empatii mezi žáky.
- Pracovat na klimatu.
- Vést k úctě k druhým.
- Dávat pozitivní zpětnou vazbu.
- Vytvářet dobré vztahy.
Co dělat?
1. Rozhovor s účastníky.
2. Zapojení rodičů.
3. Diskuze ve škole.
4. Zapojení učitelů.
5. V případě podezření vyrozumět orgány činné v trestním řízení.
Oběti je třeba doporučit, aby
- Neodpovídala.
- Ukládala důkazy (screenshoty).
- Mluvila o tom, co se jí děje.
- NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ
Škola má k dispozici pro zastavení násilí agresorů nápravná opatření, z nichž některá přicházejí při šikanování v úvahu:
- výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy
- nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku);
- realizace individuálního výchovného plánu agresora;
- snížení známky z chování;
- převedení do jiné třídy, pracovní či výchovné skupiny (je třeba individuálně posoudit efektivitu tohoto opatření, aby nedošlo k přesunutí šikany do nového prostředí a podmínek);
- doporučení rodičům, aby dobrovolně umístili žáka do pobytového oddělení střediska výchovné péče, případně doporučení realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v diagnostickém ústavu;
- podání návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.
- SPOLUPRÁCE ŠKOLY SE SPECIALIZOVANÝMI INSTITUCEMI
Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména:
- v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry,
- v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie,
- v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou),
- případně s NNO specializujícími se na prevenci a řešení šikany. Pokud má učitel jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení, pokud má podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). V případě, že se rodiče odmítají spolupracovat se školou a odmítají se zúčastňovat výchovných komisí, je škola opět oprávněna vyrozumět OSPOD.
11. ŠIKANA ZAMĚŘENÁ NA UČITELE - jak jí předcházet a jak ji řešit
1. Šikana zaměřená na učitele ze strany žáků musí být chápána jako celostní a multidimenzionální problém, který se týká všech členů školy. Není pouze výsledkem osobnostních charakteristik učitele nebo jeho sociálních či pedagogických kompetencí, jak bývá někdy interpretována. Proto by neměla být v žádném případě považována za individuální záležitost konkrétního pedagoga, kterou by si měl vyřešit sám. Odpovědnost za prevenci a řešení šikany 12 nese vedení školy, potažmo také zřizovatel.
2. Šikana zaměřená na učitele je specifická tím, že dojde k narušení jasně definovaných rolí (učitel × žák) a žák/student se dostane do pozice větší moci než pedagog, bez ohledu na formálně vyšší moc a autoritu učitele. Tato forma šikany je tedy charakteristická tím, že strana s nižším statusem a nižší mírou formálně přidělené moci ubližuje straně s vyšším statusem a formální autoritou.
3. Šikana zaměřená na učitele se nejčastěji odehrává ve škole – ve třídách a na chodbách, nicméně může se odehrávat také mimo školu ve veřejných prostorách, v místě bydliště pedagoga nebo v kyberprostoru.
4. Je zapotřebí mít na paměti, že šikanou může trpět i vysoce zkušený a kompetentní pedagog, který dobře zná svůj předmět, ovládá třídní management a má dobré pedagogické schopnosti. Ani takový pedagog nemusí disponovat kapacitou zamezit některým šikanujícím projevům vůči sobě. Pedagog může vnímat situaci, kdy je šikanován žáky, jako stigma a pociťuje stud a selhání, což mu zároveň často brání vyhledat pomoc u kolegů, vedení školy nebo ve svém okolí. V řešení situace pak pedagoga také oslabuje obecně zažitý mylný názor, že kompetentní pedagogové problém s udržováním kontroly ve třídě nemají. Učitelé se tak mohou ocitnout v paradoxní situaci, ve které jsou činěni zodpovědnými za násilí, které je namířeno proti nim samotným. Je zapotřebí, aby škola vytvořila bezpečné prostředí a atmosféru důvěry, ve kterém bude tento druh rizika – šikana učitele – uznán a budou nastaveny mechanismy a postupy (krizový plán) k ochraně pedagogů a k účinné prevenci a řešení takového chování, se kterými budou všichni žáci, pedagogové a zákonní zástupci seznámeni.
5.Agresivní chování s cílem ublížit učiteli ze strany vedení (nejčastěji jako bossing), kolegů (nejčastěji jako mobbing), podřízených kolegů (nejčastěji jako staffing), nebo šikana ze strany zákonných zástupců nebude předmětem tohoto metodického pokynu, protože postrádá aspekt rizikového chování žáků. Tyto formy šikany patří do pracovněprávní problematiky a postupy řešení vymezuje zákoník práce, případně trestní zákoník či občanský zákoník. Jejich výskyt však zvyšuje pravděpodobnost pro výskyt šikany mezi žáky a také šikany zaměřené na učitelea jejich prevence a včasné a vhodné řešení musí být akcentovanou součástí vytváření bezpečného prostředí každé školy.
- Specifika pro prevenci šikany zaměřené na učitele
Pro prevenci šikany zaměřené na učitele platí doporučení pro vytváření a udržování bezpečné školy uvedené v Čl. 3 tohoto metodického pokynu. Pravděpodobnost výskytu šikany zaměřené na učitele dále snižuje:
- Prevence stojí na celoškolním přístupu, který akcentuje dobré sociální klima, připouští riziko výskytu šikany učitele ve škole, otevřeně takové chování odmítá a realizuje prevenci případně intervenci, pokud k výskytu dojde. Uvědomění si rizika a jeho deklarace může významně snížit rozvoj šikany.
- Vedení školy vyjadřuje pedagogům podporu, oceňuje jejich práci, vytváří atmosféru důvěry, podporuje spolupráci v pedagogickém sboru a zastává nekonfliktní způsob řešení problémů.
- Škola má jasně stanovený způsob, jakým mají pedagogové podezření na šikanu své osoby nebo kolegy, nebo oznámení o šikaně podat, komu a jak s tím bude nakládáno.
- Pedagog nastavuje a uplatňuje jasná pravidla ve třídě; na konflikt nebo nerespektování reaguje včas, pracuje s pravidly v chování a používá stanovené důsledky jejich nerespektování konzistentně; vyhýbá se řešení konfliktu a konfrontací ze strany žáka před celou třídou, usměrňuje řešení na individuální konzultaci; vyhýbá se konfrontačnímu tónu.
- Pedagog posiluje zapojení žáků/studentů do výuky, dává jim na výběr, činí úkoly a výuku pro žáky/studenty zajímavými, propojuje výuku s běžným životem a potřebami žáků; jeho výklad a očekávání jsou pro žáky srozumitelné, odpovídají obtížnosti, kterou mohou zvládnout apod.
- Očekává úspěch u všech žáků a podporuje je, dává žákům zpětnou vazbu k tomu, co udělali dobře, staví na silných stránkách žáků.
- Nezpůsobuje ponížení nebo zesměšnění žáka před třídou; při hodnocení žáka zachovává jeho důstojnost.
- Všímá si změn v náladě, emocích a v chování žáků a včas na ně reaguje.
11.1. Specifika pro řešení šikany zaměřené na učitele - Pro řešení šikany zaměřené na učitele platí doporučení uvedené v Čl. 4 tohoto metodického pokynu. Dále je důležité respektovat tyto zásady:
- Pedagog, který čelí šikaně ze strany žáků, je v dané situaci v pozici oběti, která by neměla zůstávat v situaci sama, ale měla by vyhledat pomoc ostatních. Nelze očekávat, že situaci, kterou lze klasifikovat jako šikanu, vyřeší pedagog v pozici oběti sám. Proto je zapotřebí, aby tuto skutečnost škola neočekávala a nevyžadovala. Naopak je zapotřebí, aby podporovala své pedagogy k vyhledání pomoci, zajistila bezpečí pro pedagoga a řešila vzniklou situaci se žáky, rodiči a ostatními pedagogy.
- Škola musí mít připravený krizový plán, ve kterém bude specifikováno, jak se v situaci naplnění tohoto rizika zachová, jakou roli a možnosti řešení krizové situace má sám pedagog, jakou roli vedení školy, školní poradenské pracoviště apod. Plán rovněž zahrnuje pokyny pro zajištění bezpečí pro ohroženého pedagoga a žáky.
- V případě bezprostředního ohrožení pedagoga žákem/žáky se pedagog řídí krizovým plánem školy. Pokud je tento plán nedostatečný, zajistí si pedagog pro sebe bezpečí (odejde ze třídy, přivolá si pomoc apod.) a požádá o spolupráci jiného kolegu nebo vedení školy pro zajištění dohledu ve třídě, případně izolaci agresora a zajištění bezpečí pro ostatní žáky ve třídě vyžaduje-li to situace.
- Je zapotřebí, aby pedagog sám, jeho kolegové i vedení školy porozuměli tomu, že pedagog byl vystaven traumatickému zážitku. Tento zážitek může být bolestným i pro svědky (kolegy nebo žáky ve třídě). Je proto zapotřebí dovolit si čas na zpracování šoku, neobviňovat se, vyhledat si pro sebe sociální podporu od kolegů, přátel, rodiny, monitorovat u sebe znaky stresu, které se mohou objevit i později (např. problémy se spánkem, pozorností, úzkosti, zvýšená citlivost, nechuť k jídlu nebo naopak) a případně vyhledat pro sebe odbornou pomoc.
- Šikana pedagoga bývá často spojena s šikanou mezi žáky. Škola zajistí posouzení sociálních vztahů ve třídě a na základě výsledků nastaví odpovídající řešení.
- Pro třídu, ve které se šikana odehrávala, zajistí škola intervenční program k řešení šikany za účelem znovunastolení bezpečí ve třídě (jedná se o program selektivní nebo indikované primární prevence, nikoli všeobecné prevence).
- Stejně jako u šikany mezi žáky i zde je potřeba, aby po takové situaci škola revidovala mechanismy a postupy (krizový plán), aby bylo zřejmé, jak zacházet s případnými podobnými situacemi v budoucnu. - V případě, že je pedagog nespokojený s řešením situace ze strany vedení školy, může se obrátit na příslušný inspektorát práce.
Postup při řešení šikany pedagoga:
- podpora ze strany kolegů a vedení školy, zajištění bezpečí,
- do řešení situace je zapojeno vedení školy, ŠMP a VP
- rozhovor s pedagogem, zmapování situace,
- nalezení vhodných svědků, zajištění organizačních změn ve výuce (dle potřeby),
- rozhovory se svědky,
- rozhovory s agresory, konfrontace,
- zapojení rodičů,
- vyvození důsledků.
12. TRESTNĚ-PRÁVNÍ HLEDISKO ŠIKANY (aktualizovaná verze)
- Šikana sama o sobě není definována jako trestný čin ani přestupek. Její projevy však mohou naplňovat skutkovou podstatu přestupků či trestných činů podle platné legislativy.
- Protiprávní jednání s prvky šikany může být kvalifikováno jako přestupek dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Nejčastěji se jedná o přestupky proti občanskému soužití (§ 49 odst. 1), např. vyhrožování, ublížení na cti. Za přestupek odpovídá osoba starší 15 let.
- Závažnější formy šikany mohou naplňovat znaky trestných činů, např.:
- proti zdraví: 145 Těžké ublížení na zdraví, § 146 Ublížení na zdraví,
- proti svobodě a osobnosti: 171 Omezování osobní svobody, § 173 Loupež, § 175 Vydírání, § 177 Útisk,
- sexuální trestné činy: 185 Znásilnění, § 186 Sexuální nátlak, § 187 Pohlavní zneužití, § 191 Šíření pornografie, § 192 Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií,
- proti majetku: 205 Krádež, § 228 Poškození cizí věci,
- proti soužití lidí: 353 Nebezpečné vyhrožování, § 354 Nebezpečné pronásledování,
- motivované diskriminací: 355 Hanobení národa, rasy, etnické či jiné skupiny, § 356 Podněcování nenávisti vůči skupině osob.
- Kyberšikana se hodnotí obdobně jako klasická šikana. Její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu trestných činů, např.:
- stalking (§ 354) – dlouhodobé opakované obtěžování přes elektronické prostředky,
- účast na sebevraždě (§ 144) – např. podněcování k sebevraždě zprávami,
- porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182), neoprávněné zveřejnění soukromých dokumentů,
- pomluva (§ 184), šíření dětské pornografie (§ 192, viz sexting).
- Trestní odpovědnost:
- Osoba starší 15 let je trestně odpovědná, pokud je dostatečně rozumově a mravně vyspělá.
- Dítě mladší 15 let není trestně odpovědné, ale může mu soud pro mládež uložit opatření k nápravě.
- Mladistvý (15–18 let) je trestně odpovědný s ohledem na svou rozumovou a mravní vyspělost.
- Zvlášť závažné porušení školského zákona:
- Podle § 31 zákona č. 561/2004 Sb. jde o opakované hrubé slovní či fyzické projevy násilí na žácích nebo učitelích.
- Ředitel školy je povinen oznámit případ odboru sociálně-právní ochrany dětí a státnímu zastupitelství.
- Povinnost překazit a oznámit trestné činy:
- Pedagogický pracovník je povinen zabránit nebo oznámit trestné činy, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu podle trestního zákoníku, včetně kyberšikany.
- Od 1. 12. 2016 může být právnická osoba (škola) odpovědná, pokud úmyslně zatajila, že se na jejím pracovišti tyto trestné činy dějí.
13. POUŽITÁ LITERATURA A DOKUMENTY
- Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (včetně vyhlášky č. 197/2016 Sb.).
- Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Metodické pokyny a doporučení MŠMT:
- Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních, č. j. MSMT-21149/2016,
- Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže, č. j. 21291/2010-28,
- Aktualizovaná příloha č. 7 k metodickému doporučení MŠMT, č. j. MSMT-32550/2017-1.
- Strategie a krajské dokumenty:
- Národní strategie primární prevence rizikového chování (aktuální verze MŠMT),
- Strategie a Krajský plán primární prevence rizikového chování Jihočeského kraje (aktuální verze).
- Odborná literatura:
- Kolář, M.: Bolest šikanování, Portál, Praha 2001,
- Kolář, M.: Nová cesta k léčbě šikany, Portál, Praha 2011.
- Webové zdroje a odborné portály:
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – Právní předpisy a metodické dokumenty, Metodické dokumenty a doporučení,
- Jihočeský kraj – Prevence rizikového chování,
- cz – Monografie, Učebnice,
- Pedagogicko-psychologická poradna České Budějovice – pppcb.cz.
V Šumavských Hošticích
Dne 1.9.2025 Mgr. Petra Vaňková, Mgr. Eliška Fleischmannová